Ve čtvrtek 21. dubna jsme pro své věrné a nadšené příznivce připravili další přednášku oblíbeného čapkologa Hasana Zahiroviće. Tentokrát o dámě, jenž byla pro Karla Čapka jednou z osudových žen, ke které zahořel nejen láskou na první pohled, ale byla i jeho velkou inspirací. Láska slavného spisovatele zůstala nenaplněna, avšak jejich korespondence, která vyšla knižně jako „Dopisy ze zásuvky“, trvala i po tom, když se Věra provdala do Skalice nad Svitavou za mlynáře Josefa Skoupila. Korespondence mezi
Věrou a Karlem pomalu utichá, poslední dopis do Skalice přišel v únoru roku 1931.
Vyprávění o osudové ženě Karla Čapka bylo okořeněno hned v úvodu on-line rozhovorem s vnučkou Věry Hrůzové-Skoupilové, dr. Carolou Wastiaux, která žije v Paříži.
Kdo byly osudové ženy Karla Čapka? Nejsilnější pouto měl s matkou a sestrou Helenou. Pak přišla celoživotní láska Olga Scheinpflugová. Zdaleka ale nebyly jen tři.
Jen o pár měsíců později než Olgu Scheinpflugovou potkal Karel Čapek v jednom literárním salonu Věru Hrůzovou. „Podle dochovaných dopisů je jasně vidět, jak to Karel hraje na dvě strany. Ženskou přesilovku vyřešil Čapek po svém. „Opustil“ obě ženy a odjel. Na dlouhou dobu a taky hodně daleko. A čekal, až se to nějak samo vyvrbí,“ To byly pohnutky, které Čapka vedly k jeho první samostatné cestě do Itálie v roce 1923. V Itálii se ale taky Čapek dozvěděl, že se Věra Hrůzová bude vdávat, o čemž předtím vůbec netušil. Možná proto se pak Věra Hrůzová stala předobrazem tajemné a kruté princezny Wille v Krakatitu (1924). Dosvědčuje to třeba přesmyčka jména zámku Zahur/hruZa nebo dokonce některé pasáže z dopisů, kde ji Čapek přirovnává k čarodějnici jedoucí na valachu. Čapek právě v Krakatitu nejspíš zachytil obě své osudové ženy.
Psala jste mi tak samozřejmě o své budoucí svatbě, jako by se rozumělo samo sebou, že o tom už vím. Nevěděl jsem pranic; i nezbývá mi nyní, než svolávat veškero požehnání z nebes na Vaši hlavu i na hlavu vyvoleného, o němž jste mi zapomněla napsat, kdo jest, jaké barvy atd. Karel Čapek Věře Hrůzové 5. července 1923
Věra Hrůzová – Skoupilová měla se svým manželem 3 děti. Ve mlýně spokojeně
žili do roku 1950, kdy jim byl veškerý majetek zabaven. Zpočátku žili v malém
domku naproti mlýnu a Josef Skoupil prodával na boskovickém vlakovém nádraží
v okénku jízdenky. Věra se s nejmladší dcerou Petrou v roce 1956 přestěhovala do pražských Střešovic. Svého manžela Josefa Věra přežila o 22 let.
